Reklama
 
Blog | Dominik Jandl

Děkujeme, vytrvejte! Aneb Lékaři bojují v zájmu nás všech

"Děkujeme, odcházíme" je, ačkoli by se to na první pohled nemuselo zdát, zcela bezprecedentní protestní akcí v historii České republiky. Na rozdíl od všech předchozích stávek a protestů státních zaměstnanců, jejichž jedinou motivací bylo zamezit snížení platů či naopak vynutit si jejich zvýšení, jsou totiž platy lékařů v akci jen „okrajovým tématem“, ačkoli se o něm hovoří nejvíce. Většina veřejnosti ovlivněná mainstreamovým mediálním diskursem totiž přehlíží fakt, že hlavním problémem, na který akce poukazuje, je totální netransparentnost, prohnilost a zkorumpovanost systému nejen ve zdravotnictví, ale i všude jinde ve státní správě.

I já mohu mít k jejímu průběhu a organizaci spoustu výhrad. Mohu tisíckrát nesouhlasit s některými praktikami využívanými v rámci tohoto protestu a mohu některé použité slogany považovat za polobulvární. Přes to všechno se ale v mých očích akce od předchozích protestů státních zaměstnanců podstatně liší.

I poněkud nevhodné praktiky použité v kampani jsou omluvitelné, když vezmeme v potaz letargii, v které se česká společnost dlouhodobě nachází. Letargii, kvůli níž valná část ztratila zájem o veřejné dění a ještě větší část ztratila víru, že je něco možné změnit.

Vzbudit v době této „neonormalizace“ v české společnosti zájem o závažná témata, která se vládnoucí „politická“ elita, jež ale po bezpočtu korupčních afér ztrácí politickou legitimitu a stává se spíše lobbistickou parodií na politickou vládu, snaží dlouhodobě marginalizovat, což se jí také úspěšně daří, je velmi těžkým úkolem. Zvláště pro odborovou organizaci, protože právě odbory jsou v očích veřejnosti součástí toho zkaženého a údajně nezměnitelného systému.

Reklama

Při posuzování celé akce je nutné odhodit nepříjemné osobní zkušenosti s nevrlými a často i neslušnými lékaři, na něž jsme v nemocnici narazili. Sám jsem takové chvíle zažil, nejsou příjemné a nechci, aby se někdy v budoucnu opakovaly. Ale právě proto stojí za to protest lékařů podpořit.

Na druhou stranu jsem zažil i situace, kdy se lékař choval slušněji, než je v našich nemocnicích zvykem. Kolik z nás pacientů, kteří mají podobné zkušenosti s nevrlými lékaři jako já, se ale asi zamýšlí nad tím, jestli onen doktor není nevrlý proto, že je prostě jen přepracovaný, neboť měl šílenou noční přesčasovou službu, během níž se vůbec nevyspal, po ještě šílenější denní službě?!

Odpověď na tuto otázku je asi lepší neznat…

Karlovarská krajská nemocnice jako předzvěst?

Je politováníhodné, že protest lékařů podporuje tak malá část jejich spoluobčanů. Možná bylo na práci s veřejností ze strany hnutí trochu pozapomenuto, což je škoda. Je ovšem nutné si uvědomit, že lékaři poukazují na problémy českého zdravotnictví vlekoucí se od samého zrodu České republiky, aniž by je přitom někdo začal skutečně řešit.

Jste jedničky. V přesčasechAgregace a neřešení těchto problémů trvá již dvacet let, během nichž na neudržitelnost vývoje lékaři poukazovali tu více a tu méně. Za předzvěst dnešních událostí lze označit vzpouru lékařů z Karlovarské krajské nemocnice (KKN), kterou vytvořila někdejší krajská vláda ODS spojením nemocnic v Chebu, Sokolově a Karlových Varech, jež přešli v roce 2000 po vzniku krajských samosprávních celků pod gesci krajů v ne úplně ideálním stavu, ale rozhodně ne ve stavu naprostého rozkladu. Například konkrétně Nemocnice Karlovy Vary byla jednou z mála státních nemocnic s vyrovnaným hospodařením, zatímco o osm let později byla jako součást KKN na pokraji krachu.

Lékaři se tehdy vzbouřili a naplnily hrozby, že se v krajských volbách budou ucházet o přízeň voličů. A přestože se hnutí následně diskreditovalo sestavením koalice s ČSSD a KSČM, ve volbách skutečně uspělo. Po vystřízlivění a pochopení, že oranžovo-červená koalice se v důsledku liší jen velmi málo od té předchozí modré, Hnutí Doktoři z koalice vystoupilo. Ačkoli politické počínání hnutí bylo při nejmenším rozporuplné, celkově hnutí dosáhlo velkého úspěchu.

Kraj si byl se situací v KKN natolik bezradný, že raději pronajal sokolovskou nemocnici, jednu ze tří, z nichž se krajský špitál skládá, soukromému provozovateli. V současnosti kraj připravuje i pronájem karlovarské nemocnice, kde právě probíhá výstavba nového pavilonu. Situace ve krajem zřizovaných nemocnicích je natolik špatná, že již došlo k odchodu řady lékařů do soukromého sektoru, ale i do nemocnic v Německu, které jsou vzdáleny co by kamenem dohodil.

Právě případ doktora Šťastného, který dojíždí za prací z Karlových Varů do bavorského Marktredwitz, skvěle ilustruje, že největší problémy odchody lékařů, pokud k nim dojde, způsobí v českém pohraničí. Český stát pak lékařům z karlovarského kraje nevědomky činí medvědí službu – už jen za několik málo týdnů bude zprovozněn poslední úsek rychlostní silnice R6 na západ Karlových Varů, takže cesta do práce v Německu pro ně bude ještě kratší.

Zmíněný nový pavilon nemocnice v Karlových Varech je přitom ideálním ztělesněním největšího nešvaru ve zdravotnictví, na který lékaři poukazují – podivné a neprůhledné hospodaření a netransparentní veřejné zakázky, o jejichž potřebnosti lze pochybovat.

Nejúspěšnější protestní hnutí v historii České republiky?

Zatímco na jedné straně lékařský personál dvacet let neúspěšně poukazuje na neudržitelnost vývoje ve zdravotnictví, na straně druhé se během těchto dvou dekád odehrávají korupční kauzy, v nichž mizí desítky a stovky miliard korun. A jak ukázala kauza Drobil, tyto obrovské finanční sumy mizející v netransparentních veřejných zakázkách se často po vyprání přes několik kont často zcela fiktivních podnikatelských subjektů objeví v podobě „sponzorských darů“ na účtech velkých stran.

V rentgenu je krása...Pokud na pozadí protestu lékařů vnímáme kauzy, jakými je právě kauza odkrývající nelegální financování ODS, měli bychom se spíše divit tomu, že protestují „jen“ lékaři.

Jak ospravedlnit to, že není možné najít prostředky na platy lékařů adekvátní jejich povolání, vzdělání a pracovnímu vytížení, když z ministerstev létají skrze zmanipulované zakázky oknem miliardy korun do stranických kas?

I přes onu letargii české veřejnosti není třeba totálně rezignovat. Ba naopak – české demokracii může jen prospět, pokud lékaři vytrvají. VSrbsku protestují desetitisíce lidí požadující vypsání předčasných voleb, vItálii statisíce proti premiérovi, který v očích svých spoluobčanů pozbyl i veškerou morální autoritu. V Arabských zemích padají v důsledku zpočátku nevinně vyhlížejících protestů autoritářští vládcové, kteří desítky let dusili principy svobody a demokracie.

Shodou okolností právě v Egyptě se lékaři podílejí na protestech velkou měrou. Právě doktoři totiž tvoří velkou část členů Muslimského bratrstva a hlavně mají majoritní zásluhu na vysoké popularitě tohoto politického hnutí, neboť to funguje v nesvobodném egyptském politickém systému v podstatě jako humanitární organizace a poskytuje bezplatné zdravotní služby chudým lidem, kteří si nemohou dovolit zaplatit ošetření ve státních nemocnicích.

V porovnáním s těmito událostmi je požadavek českých lékařů, aby začal rezort zdravotnictví skutečně transparentně hospodařit, poměrně jednoduchou metou. Pokud ale vláda ani nadále nebude schopna situaci řešit, sama vykročí vstříc mohutnějším protestům, v nichž se k lékařům přidají policisté, učitelé a další státní zaměstnanci.

Vláda ustupovat nehodlá, protože si je vědoma, že úspěch lékařů by nastartoval daleko mohutnější změny, protože by veřejnost po dlouhé době viděla úspěšnou občanskou akci, které byli politici nucení ustoupit.

Jiní nepřijdou. Nejsme pupkem světa a mluvíme obzvlášť složitou řečí

Za naprosto zcestný lze označit argument, kterým se snaží kritici protestu včetně členů vlády celou iniciativu znevážit. Ano, pokud lékaři odejdou do zahraničí, přijdou jiní. Bude jich ale mnohem méně a Česko pro většinu z nich bude jen přestupní stanicí.

Přestaňme žít v iluzi, že jsme pupkem světa. Pro lékaře z východu Evropy, kteří by podle mnohých měli ty české nahradit, jsme malou středoevropskou neperspektivní zemí. Zemí s „jen“ deseti miliony obyvatel hovořících mimořádně složitým jazykem. I pro ně jsou skutečně zajímavé až země, jako je Německo, Francie a další.

I pokud by odešla jen třetina z těch lékařů, kteří podali výpovědi, doplatíme na to všichni. A to nejen poklesem úrovně a dostupnosti zdravotní péče, ale především v morální rovině. Bude to znamenat, že v čele naší země stojí vláda, která není schopná řešit její problémy.

Děkujeme, vytrvejte!

Nejen za sebe, ale i za princip

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama